Radozo

Malíř surrealista Radoslav Novotný, uměleckým jménem Radozo, se narodil v roce 1972 v moravském městečku Šternberk. Vlivem poměrů, které v bývalé komunistické ČSSR panovaly, se s rodiči často stěhoval. Bydlel na několika místech Moravy a v podhůří Krkonoš, nedaleko Vrchlabí. V současné době žije v Lázních Bělohradu a je členem spolku Podkrkonošských malířů v Nové Pace.

Od útlého dětství rád maloval své vnitřní pocity a svůj vysněný svět. Chtěl se stát malířem, neboť život ve vysněném světě ho přitahoval více než ten skutečný a malování mu to umožňovalo. Tato touha se však nesplnila a nakonec se vyučil elektromechanikem na SOÚ v Opatovicích nad Labem a od malování se na dobu odmlčel.

Surrealismus a malování surrealistických obrazů ho však neustále velmi přitahovalo. V roce 1991 si během vojenské služby prošel skutečným ohnivým peklem, když nešťastnou náhodou málem uhořel. Několik týdnů tak zápasil o svůj život v plzeňské Vojenské nemocnici. Tento boj nakonec vyhrál, avšak odnáší si psychické trauma na celý život. V roce 1994 si osud znovu vybírá svou daň a Radozo díky ocelovému drátu vystřelenému do oka přichází o zrak. Několik dní je slepý, a to bez vyhlídky navrácení zraku. Po operaci oka v Královehradecké fakultní nemocnici začíná opět vidět, zraněné oko již však nebude moci plně nikdy využít.

Ještě deset let Radozo hledá své místo v životě, než v roce 2004 začíná opět malovat. Vede ho k tomu touha a snaha zbavit se nočních můr, zlých předtuch a pocitů, které ho provázejí. To vše přispívá k jeho tvorbě. Radozův surrealismus malovaný olejem na plátna vzešel z vlastního utrpení, společenských událostí a vnitřních tužeb. Surrealismus, který si Radozo vybral jako svůj směr u něho doslova znamená „Něco nad reálnem“ a malíř tak vytváří symbiózu myšlenek přenesených štětcem na plátno.

Oblíbení malíři – surrealisté: Wolfgang Lettl, Zdislaw Beksinski, Salvador Dalí, Pavel Surma